pátek 14. června 2013

Nepadej!!


Všichni známe ten pocit, kdy zažijeme něco, co nechceme, aby se už nikdy, za žádných okolností opakovalo. Něco, co nás už jednou srazilo na dno. Už nechcete znovu zažít ten pocit bezmoci. Beznaděje. Ale najednou se to vrátí, vrátí se to skoro v té samé podobě, přestože jste si řekli, že toto už nikdy zažít nechcete. V tuto chvíli je nejdůležitější nepoddat se těmto pocitům beznaděje, méněcennosti. Znovu už nespadnout na dno. Strašně těžko se z něj zvedá. Říkat si „ Na dno mě nikdo nedostane, tu radost vidět mě spadnout až dolů nikomu neudělám!!“ poté, co si tohle řeknete, hrdě zvedněte hlavu, nedejte znát, jak moc vám to ubližuje, nedejte znát, že se bojíte. Nedejte znát, že máte strach z toho, jak dlouho ještě dokážete tohle všechno zvládat. Nikoho se o nic neproste, nepadejte před nikým na kolena. Nemáte to zapotřebí. Zvedněte hlavu a jděte hrdě dál. Z každé klece vede cesta ven, vždyť všechno se dá vždycky nějak vyřešit. Na konci každýho tunelu je přece světlo. Teď budu citovat Raega“ Někdy se prostě velkýmu pádu nelze vyhnout. Možná to ještě nevíš, ale právě tohle je ten největší dar. Protože každej velkej pád, roztříštěný srdce, bankrot nebo pocit bezmoci jsou začátky. Začátky velkýho příběhu. No a tyhle začátky tě posílaj na správnou trasu tvýho štěstí. A na konci každého velkýho příběhu tě čeká velký vítězství. Tak žij svůj velkej příběh. A pokračuj. Věř, běž a dokážeš. „











neděle 2. června 2013

Kniha života

V jedný knize leží,
Co život napsal.
Některý věty mi voní,
Jiný bych nejradši smazal.
V životě jsou neúspěchy, úspěchy a lásky,
Krásný chvilky, prohraný sázky.

Každej má svou knihu života,
Každej doufá, že ho nepostihne potopa.
Každej má svůj životní cíl,
A každýho taky potkal nějakej splín.
Někdo je rád, že má druhý,
Jinejm tohle nestačí a chtěj radši bohatství.
Lidi by se měli zamyslet, co je lepší.
Pro někoho velký množství peněz,

Pro mě člověk, co mu můžu svěřit bolest.

Blog nejlepší kamarádky - změna adresy

Už jednou jsem sem uveřejňovala adresu blogu mé nejlepší kamarádky. Její blog funguje pořád jen nastalo pár změn 1. Její texty byly vždycky úžasný, ale postupem času jsou ještě lepší ! :)) 2. S dnešním datem si kamarádka změnila adresu svého blogu na http://lostgirlell.blogspot.cz. Stoprocentně její blog navštivte! :) Ta holka fakt ví, o čem píše a navíc píše fakt skvělou a poutavou formou! :) 

úterý 28. května 2013

Lepší zítřky

Jak všichni víme, vždycky všechno není úplně růžový. Není takový, jaký bysme přesně chtěli. Velmi často se naše představy o tom, jak by to mělo být a  to, jak to pak v reálu je, liší. Myslím, že je důležitý spíš to, co bude do budoucna. Výhledově. Není tolik důležitý to, kde jste teď, ale to kde se za nějaký čas chcete nacházet. To jakým směrem se vydáte. A pokud to zrovna v tuto chvíli není úplně ideální, není to tak, jak byste vy sami chtěli, věřte, že bude zase fajn. Nevzdávejte se, věřte a neztrácejte naději a víru. Víru v lepší zítřky. Neklesejte na dno. Určitě je plno lidí, co by vás tam rádi viděli a strašně rádi vám k tomu dopomohou. Neudělejme jim tu radost, nevzdávejme se a neklesejme na mysli. Vždyť každá bouřka jednou skončí, nemůže přece pršet věčně a znovu na naši cestu vysvitne sluníčko. A třeba bude zářit ještě intenzivněji, než kdykoliv předtím. J Tak NEVER SURRENDER!!

čtvrtek 23. května 2013

Pravej kamarád


Pravej kamarád

Přátelé jsou tím, co nechci nikdy ztratit.
Bez opravdových přátel se žít nedá, věřte mi
Není štěstí většího, než mít kamaráda pravýho, na Zemi.

Ten, kdo ti vždycky pomůže,
Ten, co nenechá tě v problému.
Ten, co pomáhá ti projít kaluže.
Ten, co zůstane s tebou,
Když všichni ostatní odejdou.


sobota 18. května 2013

Dnešní svět


Víte, co mě fakt mrzí? Dnešní svět. Ono je to spíš o lidech samotných. Každýmu jde jen o jeho vlastní blaho. Každej si hrabe na svým písečku a i takový hnusárny, jako jsou podvody, úplatky, nevěra, lži, násilí, psychickej nátlak a tak dále mu nejsou cizí, jen aby se on sám měl dobře.  Ale ti lidi si to dělaj sami. Že by nějakej novej systém, jak co nejrychleji zničit lidstvo? Jak co nejrychleji zničit sebe? Ano, sebe. Každá osoba si musí uvědomit, že ač třeba jen pasivně, tak i ona je součástí tady toho všeho. Toho kolotoče. A jak všichni víme, když se kolotoč začne točit moc rychle, nebezpečně rychle, nebývá nám potom, zrovna nejlíp. A mě už je z toho špatně teď. To opravdu některý lidi nemaj takovou tu věc, který se říká SVĚDOMÍ? Jasně, každej ho má. Jen mám pocit, že některý lidi se už naučili to svý svědomí natolik oblbnout, že je jim to vlastně jedno. Přijde mi, že štěstí maj svině. Že s tím, že je člověk čestnej a hodnej dneska daleko nedojde a je na něj nahlíženo jako na toho naivního a je mu do hlavy vtloukáno,  aby přestal žít v pohádce. Že tohle je prostě REALITA. Ale lidi uvědomme si, že takhle ubližujeme jen sami sobě. A samozřejmě v neposlední řadě sobě NAVZÁJEM. Stejně věřím, že se to jednou obrátí. Boží mlýny přeci melou pomalu, ale jistě.