Lepší zítřky

Jak všichni víme, vždycky všechno není úplně růžový. Není takový, jaký bysme přesně chtěli. Velmi často se naše představy o tom, jak by to mělo být a  to, jak to pak v reálu je, liší. Myslím, že je důležitý spíš to, co bude do budoucna. Výhledově. Není tolik důležitý to, kde jste teď, ale to kde se za nějaký čas chcete nacházet. To jakým směrem se vydáte. A pokud to zrovna v tuto chvíli není úplně ideální, není to tak, jak byste vy sami chtěli, věřte, že bude zase fajn. Nevzdávejte se, věřte a neztrácejte naději a víru. Víru v lepší zítřky. Neklesejte na dno. Určitě je plno lidí, co by vás tam rádi viděli a strašně rádi vám k tomu dopomohou. Neudělejme jim tu radost, nevzdávejme se a neklesejme na mysli. Vždyť každá bouřka jednou skončí, nemůže přece pršet věčně a znovu na naši cestu vysvitne sluníčko. A třeba bude zářit ještě intenzivněji, než kdykoliv předtím. J Tak NEVER SURRENDER!!

Pravej kamarád

Pravej kamarád

Přátelé jsou tím, co nechci nikdy ztratit.

Bez opravdových přátel se žít nedá, věřte mi

Není štěstí většího, než mít kamaráda pravýho, na Zemi.

Ten, kdo ti vždycky pomůže,

Ten, co nenechá tě v problému.

Ten, co pomáhá ti projít kaluže.

Ten, co zůstane s tebou,

Když všichni ostatní odejdou.

Dnešní svět

Víte, co mě fakt mrzí? Dnešní svět. Ono je to spíš o lidech samotných. Každýmu jde jen o jeho vlastní blaho. Každej si hrabe na svým písečku a i takový hnusárny, jako jsou podvody, úplatky, nevěra, lži, násilí, psychickej nátlak a tak dále mu nejsou cizí, jen aby se on sám měl dobře.  Ale ti lidi si to dělaj sami. Že by nějakej novej systém, jak co nejrychleji zničit lidstvo? Jak co nejrychleji zničit sebe? Ano, sebe. Každá osoba si musí uvědomit, že ač třeba jen pasivně, tak i ona je součástí tady toho všeho. Toho kolotoče. A jak všichni víme, když se kolotoč začne točit moc rychle, nebezpečně rychle, nebývá nám potom, zrovna nejlíp. A mě už je z toho špatně teď. To opravdu některý lidi nemaj takovou tu věc, který se říká SVĚDOMÍ? Jasně, každej ho má. Jen mám pocit, že některý lidi se už naučili to svý svědomí natolik oblbnout, že je jim to vlastně jedno. Přijde mi, že štěstí maj svině. Že s tím, že je člověk čestnej a hodnej dneska daleko nedojde a je na něj nahlíženo jako na toho naivního a je mu do hlavy vtloukáno,  aby přestal žít v pohádce. Že tohle je prostě REALITA. Ale lidi uvědomme si, že takhle ubližujeme jen sami sobě. A samozřejmě v neposlední řadě sobě NAVZÁJEM. Stejně věřím, že se to jednou obrátí. Boží mlýny přeci melou pomalu, ale jistě. 

Náhoda nebo znamení?

Zdravím!

 Tentokrát píšu proto, jelikož se mi stala taková zvláštní věc. Prvně jsem si říkala, že je to divný, ale že to může bejt jen náhoda. 25.4. jsme s kámoškou ležely u nás na balkóně a opalovaly se na dece, neboť v ten den svítilo sluníčko a bylo nádherně. Po nějaké době jsem se posadila a kamarádka mě upozornila, že mám něco otlačeného na rameni. To by samo o sobě nebylo ani tak zvláštní, jenže ono to bylo srdíčko. Není to tak, že by to byl nějakej rozmazanej flek a já si usmyslela, že v tom prostě vidím srdíčko. Vážně to bylo celkem přesný srdíčko, ale jedna jeho část (levý „oblouček“ nahoře) byla jakoby z ní někdo kousek utrhl. Přemejšlely jsme, co by to mohlo znamenat. Pár věcí nás napadlo. Ještě párkrát jsem si na to vzpomněla, ale víc to nijak moc neřešila.

Jenže dneska ráno, 5.května,  jsem se probudila a na pravém zápěstí měla otlačeno skoro totéž srdíčko, jen ta jedna část už nebyla tolik porušená a jakoby tak moc vytrhnutá, ale nebyla ještě ani úplně celistvá. Nemyslím si, že by tohle byla nějaká náhoda. Tohle už ne. Tohle už je fakt divný. Říkala jsem si, napadlo mě, že to možná znázorňuje moje srdce. Avšak já sama bych si nedovolila tvrdit, že už je natolik v pořádku..

Pokud vás napadá, co by to mohlo znamenat, budu strašně moc ráda, když mi to napíšete dolů do komentářů. 

Přeji hezký den.